Informátor TV-SAT, CCTV, WLAN

Vědci z MIT vyřešili problém, který již řadu let brzdil vývoj lidarů.

Inženýři z Massachusetts Institute of Technology (MIT) vyvinuli novou konstrukci optických antén, která umožňuje výrazně zvětšit zorné pole lidarů bez ztráty kvality signálu. Nové řešení se týká lidarů, tedy zařízení sloužících k vytváření trojrozměrných map okolí. Tato technologie funguje podobně jako radar, avšak namísto rádiových vln využívá impulsy laserového světla. Měřením doby návratu odraženého signálu dokáže systém velmi přesně určit polohu objektů v jeho okolí. Toto řešení eliminuje problém tzv. přeslechu mezi prvky obvodu – jevu, který po léta představoval jednu z největších překážek ve vývoji miniaturních lidarů na čipu. Tento průlom může urychlit vznik menších, levnějších a spolehlivějších systémů používaných v autonomních automobilech, dronách a průmyslových robotech. Klíčem k úspěchu se ukázala být změna tradičního přístupu k navrhování optických antén. Dosud inženýři konstruovali obvody složené ze stejných prvků. Tým z MIT se rozhodl postupovat opačně.

Vědci navrhli tři různé typy antén, které se liší šířkou a konstrukcí mikroskopických struktur zodpovědných za vyzařování světla. Díky tomu každá anténa vede světlo poněkud odlišným způsobem, což účinně omezuje vzájemné ovlivňování sousedních prvků. Zároveň vědci zajistili, aby všechny antény vyzařovaly světlo téměř identickým způsobem. Právě kombinace těchto dvou vlastností umožnila vyřešit problém, s nímž se vědci potýkali již mnoho let. Lidary jsou dnes jedním ze základních „smyslů“ autonomních vozidel a mnoha robotů. Díky nim jsou stroje schopny detekovat překážky, odhadovat vzdálenosti a pohybovat se ve složitém prostředí.

Vědci se již řadu let snaží nahradit klasické lidary moderními systémy založenými na křemíkové fotonice. Takové systémy by bylo možné vyrábět podobně jako elektronické obvody, což by výrazně snížilo jejich náklady i rozměry. V praxi se však objevil závažný problém. Aby mohl lidar sledovat širokou oblast, musí být jeho optické antény rozmístěny velmi blízko u sebe. Jakmile se vzdálenost mezi nimi příliš zmenší, začnou se navzájem ovlivňovat. Tento jev, označovaný jako přeslech (crosstalk), vede ke zkreslení signálu a zhoršení kvality měření. Zvětšení vzdálenosti mezi anténami nebylo dobrým řešením. Vytvářelo totiž další, nežádoucí světelné paprsky, které mohly generovat chybné odečty a omezovat účinnost celého systému. V důsledku toho stáli konstruktéři před obtížnou volbou: široké zorné pole, nebo vysoká kvalita signálu.

Testy provedené týmem z MIT ukázaly, že nová konstrukce radikálně snižuje úroveň přeslechu mezi anténami. V podmínkách, v nichž by tradiční řešení mohla vést k velmi silné vazbě mezi prvky, nový systém omezil tento jev na přibližně jedno procento. Stejně důležité je, že systém si zachoval schopnost vytvářet jediný, přesný světelný paprsek a umožnil výrazně širší skenování prostoru bez výskytu falešných signálů. Vyvinutá technologie může otevřít cestu k výrobě lidarů nové generace, které budou menší, levnější a spolehlivější než současná řešení. Takové senzory by mohly najít uplatnění nejen v autonomních automobilech, ale také v dronách, průmyslových robotech, systémech pro monitorování infrastruktury či zařízeních používaných k mapování terénu. Průlom MIT ukazuje, že řešení dlouholetého problému někdy nevyžaduje zcela novou technologii, ale nový pohled na stávající řešení. Díky třem různým typům antén se vědcům podařilo překonat omezení, které po léta brzdilo vývoj lidarů na čipu. Pokud se tato technologie dostane do sériové výroby, budou stroje budoucnosti schopny „vidět“ svět šířeji a přesněji než kdykoli předtím.

Jubilejní ročník soutěže „Zajímavosti o anténách“.

Již po dvacáté páté vás zveme k účasti na naší letní fotografické soutěži – těšíme se na snímky, které zachycují antény ve zcela novém, kreativním světle!

Antény různých tvarů a velikostí se staly tak neodmyslitelnou součástí krajiny, že si jich v našem každodenním životě prakticky přestáváme všímat. Věříme, že tyto „neviditelné“ konstrukce z oceli a plastu mohou být hrdiny úchvatných fotografií – stačí jen trocha fantazie! Jako důkaz našich slov a pro inspiraci vás zveme k prohlédnutí fotografií z předchozích 24 ročníků soutěže.

Vaše zaslané práce posoudí známý krakovský fotograf a filmař – pan Paweł Zechenter. Kromě toho udělí dvě ceny technické oddělení společnosti DIPOL. Přihlášky přijímáme do 30. září 2026.

Na vítěze a oceněné čekají atraktivní věcné ceny:

• 1. místo: Raketa Lego SLS NASA Artemis
• 2. a 3. místo: Fotoaparát Lego Polaroid OneStep SX-70
• ocenění: hrnky z kolekce DIPOLa
• 2 ceny Technického oddělení: TP-Link ES208GP – přepínač Omada Easy Managed, 8 portů PoE+

Multiswitchová instalace SIGNAL PROfessional.

V obci Szczyrk byla provedena montáž společné anténní instalace na střeše bytového domu s plochou střechou. Vzhledem k poloze objektu v horském terénu a nutnosti zajistit odpovídající stabilitu konstrukce byl použit balastový stožár ATLAS-11 E8748. Na balastové konstrukci byla namontována satelitní anténa DPL-120 A9684 o průměru 120 cm se systémem dvou konvertorů typu quatro, určená k příjmu satelitních signálů, což je zvláště důležité v oblastech vystavených nepříznivým povětrnostním podmínkám. Dále byl použit ocelový stožár o výšce 3 m a průměru 50 mm E905131, na kterém byla namontována sada pozemních antén: televizní anténa Dipol 44/21-48 Tri Digit A2670 přizpůsobená pro příjem pozemního televizního vysílání DVB-T2 v pásmu UHF, televizní a rozhlasovou anténu DIPOL-4/5-12 DAB DVB-T2 A0140 určenou pro příjem pozemního televizního vysílání DVB-T2 v pásmu VHF a digitálního rozhlasu DAB+, rozhlasovou anténu FM DIPOL 1/RUZ/ PM A0221, určenou k příjmu rozhlasových signálů FM v horizontální polarizaci H a vertikální polarizaci V. Následně byla 11 kabelová sběrnice vedena do serverovny.

V serverovně budovy byly nainstalovány dva multiswitche SIGNAL Professional MS-916 R69916, které představují ústřední prvek distribuce signálů RTV-SAT. Multiswitche značky SIGNAL Professional zajišťují rozvod signálů z konvertorů Quatro a pozemních antén do účastnických zásuvek v budově. Díky použití multiswitchů získává každý uživatel nezávislý přístup k úplné nabídce satelitních programů i signálů pozemní televize a rozhlasu, přičemž jsou zachovány odpovídající parametry kvality signálu. Pro zajištění optimálních parametrů příjmu pozemních signálů byl rovněž použit programovatelný kanálový zesilovač TERRA PA-420 R82516. Použití kanálového zesilovače je obzvláště důležité v horských podmínkách, kde se úrovně přijímaných signálů mohou vyznačovat značnou nerovnoměrností.

Celý systém byl nakonfigurován tak, aby zajišťoval stabilní a spolehlivý přenos satelitních, televizních a rozhlasových signálů do všech přijímacích bodů zahrnutých do společné instalace.

Novinka! Svařovačka optických vláken Signal Fire AI-12 – vylepšený optický systém, lepší polohování vláken.

V nabídce společnosti Dipol je k dispozici nový model svařovačky optických vláken značky Signal Fire.

Model AI-12 L5876 využívá všechny osvědčené vlastnosti a možnosti modelu AI-9, který již několik let patří k nejoblíbenějším levným svařovacím strojům na světě. Jedná se mimo jiné o:

Nejvýznamnější změnou oproti dosavadním modelům je výrazně vyšší přesnost polohování vláken, která činí 0,05 μm. To je možné díky kamerám s vyšším rozlišením a pokročilým algoritmům analýzy obrazu. Lepší polohování vláken se promítá do ještě nižšího útlumu prováděných spojů, což řadí model AI-12 mezi svářečky, které lze použít jak při realizaci účastnických přípojek, tak při spojování na optických magistrálách.

Integrace IP videotelefonního systému Hikvision se systémem 2-Wire IP (verze Y).

Při instalaci videotelefonu se často ukáže, že v objektu již existuje hotová kabeláž. Pokud se jedná o počítačový kroucený pár, je to jednoduché a můžeme systém IP okamžitě zprovoznit a využívat přitom jeho plnou funkčnost. Problém nastává, když máme k dispozici pouze běžný jednoduchý kabel, párovaný kabel nebo když má instalace hybridní charakter (k některým bodům je veden kroucený pár a k ostatním jiný kabel). Řešením by mohlo být použití pouze systému 2-Wire. Je však třeba mít na paměti, že v tomto standardu jsou přípustné vzdálenosti mezi zařízeními a rozvaděčem obvykle kratší než v technologii IP a samotná sběrnice je náchylnější k rušení. V případě hybridního kabeláže je optimálním řešením vytvoření smíšeného systému. Tam, kde je k dispozici kroucená dvojlinka, instalujeme zařízení IP. V místech s jednoduchým kabelem používáme systém 2-Wire IP (verze Y) a následně obě řešení integrujeme na síťové úrovni. Pro koncového uživatele to znamená přístup k plné funkčnosti systému IP, zatímco pro instalačního technika to znamená síťovou konfiguraci identickou s konfigurací u jednotné sítě IP.

Výše uvedený schéma znázorňuje hybridní instalaci založenou na zařízeních IP a 2-Wire IP (verze Y). K bránové stanici vzdálené 60 metrů od hlavního sběrného bodu kabeláže byl veden počítačový kroucený pár a přídavný vodič 2 x 1 mm². To umožňuje plně využít výhod systému IP, který zaručuje dosah komunikace až 100 metrů a napájení koncového zařízení přímo přes PoE. U branky byla nainstalována IP bránová stanice DS-KV6114-MWBE1 G73613, která byla připojena k PoE přepínači DS-3E0106HP-E N310112. Ke stanici bylo rovněž přivedeno samostatné 12V napájení, nezbytné pro spouštění elektrického zámku pomocí vestavěného relé. Uvnitř budovy instalatér vedl k čtyřem místům určeným pro monitory přímé kabely o průřezu 2 x 1 mm². Vzdálenost od napájecího rozvaděče k nejvzdálenějšímu monitoru nepřesahuje 20 m. Vzhledem ke specifikám tohoto kabeláže byly použity monitory systému 2-Wire IP DS-KH6320Y-WTE2 G74021 připojené k rozvaděči 2-Wire IP DS-KAD706Y G74824. Propojením rozbočovače se switchem PoE lze oba systémy spojit do jednoho celku. Konfigurace takto připravené sítě probíhá přesně stejně jako u klasického IP systému. V popsaném případě stisknutí tlačítka volání na vstupní stanici spustí zvonění na všech čtyřech monitorech současně. Navíc připojení routeru AC12G AC1300 N2933 k přepínači zajišťuje přístup k internetu, což umožňuje vzdálené ovládání videovrátného prostřednictvím mobilní aplikace Hik-Connect. Připojení k internetu lze realizovat také pomocí modulů Wi-Fi zabudovaných do monitorů